Joachim Lelewel

Joachim Lelewel (22. března 1786, Paříž – 29. května 1861, Varšava) byl polský historik, slavista, numismatik, polyglot (mluvil 12 jazyky), heraldik, politik, poslanec Sejmu a svobodný zednář. Je považován za zakladatele moderní polské historiografie. Byl profesorem Vilniuské i Varšavské univerzity a členem Společnosti přátel věd (''Towarzystwo Przyjaciół Nauk'') ve Varšavě. Byl klíčovou postavou listopadového povstání v roce 1830. Takzvaná Lelewelova historická škola, která se snažila studovat historické procesy v jejich celistvosti, měla významný vliv na vývoj polské historiografie. Jeho myšlenky silně ovlivnily například Edwarda Dembowského nebo Michaila Bakunina. Z jeho polsky psaných historických děl je nejvýznamnější dvacetisvazkové ''Polska, dzieje i rzeczy jej rozpatrzywane''. Průkopnickým bylo dílo o vztahu Židů a karaitů. Přeložil do polštiny ''Poetickou Eddu''. Po odchodu do exilu psal francouzsky (zejm. ''Géographie des Arabes'', ''La Géographie du moyen âge'' a ''La Numismatique du moyen âge''). Získáno z Wikipedie